Ráďa a Vlastička pro zahradníčky Horňáckého raníčku

 

Pro zahradníčky Horňáckého raníčku:

„No tož, kdo by si pomyslél, že zahradničení móže byť takové kúzelné?“

V podvečer, dyž Javorník dýchá mlhú a listí šustí jak babčina zástěra, sedí Ctirad – ale všeci mu říkajú Ráďa – na pařezu. V ruce drží motyčku, čučí do záhonu a dumá nad tým, proč sa mu to furt nedaří.

Z blízkej slovenské dědiny Vrbovce přichází jeho kamarádka Vlastička. Má košík plný jablek, ale néjen to – nese aj myšlenky, co vonijú jak čerstvě zrytá hlína.

Ráďa sedí na pařezu s motyčkou, vedle něj Vlastička s košíkem jablek, za nimi strom a keře, odkud s potutelným úsměvem vykukují děti


🌱 Ráďovy zahradnické trápení

Ráďa je takový zahradnický špekulant. Zkusí všecko, ale výsledek? No tož, jak sám říká:

„Vlastičko, já už fakt nevím. Ty děcka mi na zahrádce sázijú jak diví, a ešče jim to roste líp jak mně!“

Snaží sa, jak umí, ale záhony jaksi neposlúchajú. A děcka? Ty majú ruky jak od víly – všechno jim klíčí, roste, kvete.

🍀 Tajemství děcké úrody

Vlastička sa usměje a povídá:

„Ale Ráďa, možno majú nejakú tajnú pomocníčku. U nás sa hovorí, že keď deti sadia s radosťou, víly im pomáhajú.“

A má pravdu. Děcka sázijú srdcem, zpívajú, smějú sa – a země jim odpovídá.

Ivetka a Sámoška, příšli na zahrádku, Ráďa objímá Vlastičku s košíkem jablek, za nimi  s potutelným úsměvem jsou děti a víla Jahoděnka


🍓 Víla Jahoděnka

Ráďa sa zamyslí:

„Víly? Ty myslíš jaká Jahoděnka? Tož tú mi tam asi poslal sám Javorník! Děcka si tam zpívajú, tančijú, a já jen čučím, jak jim to klíčí.“

Vlastička kývne:

„No veď to! Jahoděnka vraj chodí v listopade, keď zem spí, a učí deti sadiť do promrzlej pôdy. Česnek, mrkvu, aj špenát!“

Ráďa sa usměje. Možná je to fakt ta víla, co děckám šeptá do hlíny.

🌱 Ráďova filozofia

Ale nevzdává sa. I dyž si říká:

„Já si myslel, že v listopadu sa už jenom leží u pece. Ale děcka majú záhony jak z pohádky. Tož to bude asi ta víla – a já su jenom zahradnický nešika.“

Vlastička ho pohladí slovem:

„Nie nešika, Ráďa. Ty si experimentátor! Ale deti majú srdce otvorené – a víla Jahoděnka to cíti.“

🍵 Pozvání na čaj

Ráďa se zvedne, opráší nohavice a povídá:

„No tož, asi si ju budu muset pozvat na čaj. Ať mi ukáže, jak sa sází s písničkú.“

A tak začíná nová kapitola – víla, záhon, písnička a srdce.

🌸 Závěrem

Zahradničení není jen o motyčce a hnojivu. Je o radosti, víře a otevřenosti. Ráďa a Vlastička nám ukazujú, že aj nešika móže byť mistrem – stačí trocha víly, trocha zpěvu a hodně srdca.

Komentáře