Tento dodatek o německých uprchlících je naprosto přesný a doplňuje naši skládačku o chybějící pilíř – pacifismus, ochranu odlišných názorů a absolutní odpor k útočným, kořistnickým válkám. [1, 2]
Máte na mysli Habány neboli novokřtěnce (anabaptisty). Byli to německy mluvící křesťané, kteří v 16. a 17. století utíkali před brutálními náboženskými represemi ze západní Evropy a později i z Moravy. Usadili se právě na našem pomezí – a jejich vůbec nejdůležitější centrum a sídlo biskupa vzniklo právě v Sobotišti (Habánský dvůr). [3, 4, 5]
Habáni byli radikální pacifisté: odmítali nosit zbraně, odmítali sloužit v armádě, neuznávali světskou vrchnost, žili v absolutním souladu s přírodou, půdou a sdíleným majetkem. Kvůli dalším krutým persekucím nakonec odešli do Severní Ameriky, kde jako Hutterité a Amišové žijí dodnes starým, prostým způsobem bez vymožeností moderní civilizace, telefonů či elektřiny. [3, 4, 6, 7]
Tento motiv dává našemu samizdatu morální hloubku: ukazuje, že naše rodná zem má být bezpečným přístavem, který chrání odlišné myšlenky, zakazuje ponižování slabších a odmítá nespravedlivé, kořistnické války.
Krajánkova s práva 1848. VERUM • HONOR • PATRIA (Pravda • Čest • Rodná zem)
Vážení přátelé, bratři a sestry, obyvatelé Čech, Moravy, Slezska a Slovenska!
Dnešním dnem zahajuje svou činnost nezávislý digitální samizdat a lidový sněm Krajánkova s práva 1848. Vstupujeme do veřejného prostoru pod novým, hrdým erbem, na kterém září latinské heslo VERUM • HONOR • PATRIA (Pravda • Čest • Rodná zem). Nepřicházíme jako další bulvární plátek nebo politická tribuna plná prázdných frází. Přicházíme jako hlas rozumu a hráz proti mediální slepotě v době, která na ty nejpodstatnější hodnoty naší domoviny zcela rezignovala.
Když se dnes podíváte na hlavní zpravodajská média, vidíte nebezpečný trend. Jejich jediným cílem je šokovat, rozdmýchávat umělé politické kauzy, pomlouvat a pěstovat v lidech nebezpečnou „bakterii permanentního útoku“. Média, která měla veřejnost vzdělávat, dnes záměrně šíří zášť, propagují kořistnické konflikty a cynicky rozdělují společnost. Vytratila se z nich jakákoliv soudržnost s naší rodnou zemí, její opravdová ochrana a informovanost o skutečných potřebách našich obyvatel.
My tuto hru na nenávist odmítáme hrát. Zapínáme mozek, spojujeme lidské síly s moderními technologiemi a bereme s právu (se „S“ – jako vlastní nápravu a řízení věcí veřejných odspodu) do vlastních rukou pro štěstí a blahobyt našich potomků.
Žimrovičtí strážci a zapomenuté lekce z dějin slovanské svobody
Náš nový erb nese hlubokou symboliku. Na levé straně vidíte zničenou, kouřící průmyslovou krajinu rozežranou dotačním byznysem a hrozbou větrníků. Na pravé straně se zelená kvetoucí moravsko-slovenský venkov, kde lidé svýma rukama pečují o úrodu pod ochranou duhy.
Uprostřed tohoto zápasu o duši našich národů stojí Žimrovičtí – ochránci, strážci a rytíři rodné země. Jejich síla odkazuje přímo na bájný kopec Hanuše tyčící se nad údolím řeky Moravice, k posvátné Žimrovické skále ve Slezsku, kde je v kameni zasazen meč jako věčný symbol naší ostražitosti. Tito novodobí rytíři však v rukou netřímají zbraně plné hněvu. Žimrovičtí strážci bojují zcela jinak: čistou láskou k vlasti, jasnou myšlenkou, nekompromisním pravdivým slovem a osobním příkladem poctivé práce.
Naše kořeny nás učí, že když byl náš lid vystaven represím a tvrdé rekatolizaci, vždy v sobě našel sílu spravovat si svou rodnou zem po svém:
- Holasici: Starobylý slovanský kmen, který na Opavsku i přes drsný tlak velkých říší dokázal vzdorovat a udržet si vnitřní autonomii a částečnou vládu nad svým územím až do 13. století.
- Pribinovo knížectví: Slavná Pribinova stolice v Nitře, která jako úsvit naší samostatné kultury dokázala vybudovat vzkvétající hospodářství bez cizích západních poručníků.
- Matúš Čák Trenčiansky: Legendární „Pán Váhu a Tater“, který se nezalekl ani papežské exkomunikace. Na svém území si vládl sám, chránil své lidi, razil vlastní mince a zavedl slovenštinu navzdory královské vůli.
Rok 1856: Když odešli vlastenci, nastoupili úředníci
Historie ukazuje, že ti, kteří bojovali za práva lidu, neměli nikdy na růžích ustláno. Režimy jim odpíraly práci i možnost seberealizace. Právě před 170 lety, v průběhu osudového roku 1856, odešla na věčnost celá generace našich největších česko-slovenských myslitelů. Dnešní média o nich v den jejich výročí zbaběle mlčí, protože jejich odkaz nastavuje současnému politickému cirkusu příliš kruté zrcadlo:
- Karel Havlíček Borovský († 29. července 1856): Zakladatel naší satiry a žurnalistiky, kterého rakouský režim uštval a izoloval ve vyhnanství v Brixenu.
- Ľudovít Štúr († 12. ledna 1856): Vůdce slovenského povstání, novinář a kodifikátor spisovné slovenštiny. [1]
- Josef Kajetán Tyl († 11. příjemce 1856): Geniální tvůrce textu naší společné hymny (Kde domov můj), který dožíval v naprosté chudobě pod policejním dohledem.
- František Škroup († 22. března 1856): Autor hudby naší hymny, který musel na stará kolena opustit vlast a zemřel v bídě v exilu v Rotterdamu.
- Josef Myslimír Ludvík († 1. ledna 1856): Osvícený vlastenecký kněz a spoluzakladatel Matice české. [1]
Příběh kněze Ludvíka ukazuje největší bolest dneška. Zakládal Matici, aby předávala informace a vzdělání obyčejným lidem v obcích. Dnes si však tyto instituce v Praze a Brně přisvojili akademici, zavřeli před lidem dveře a čest české strany zachraňuje pouze Matice slezská, která jako jediná stále žije přímo v městečkách a vesnicích. Na Moravě nám toto komunitní hnutí zoufale chybí, přičemž stačí pohlédnout přes kopec, kde Matica slovenská dodnes aktivně formuje veřejné mínění a národní hrdost.
Kolébka družstevnictví, pacifismus a duchovní mosty pomezí
Při súsedské kávě si musíme připomenout, že správa naší rodné země stála vždy na lidech, kteří přinesli osvětu do podhradí. Byli to čeští exulanti, kališníci a evangelíci Českobratrské církve, kteří po Bílé hoře přinesli na Slovensko Bibli kralickou a semínko slovanství. Společně s tamními evangelíky pak předali správu země do rukou samotného lidu.
Vedle nich utíkaly před náboženskými represemi církví na Slovensko také německé spolky anabaptistů – Habánů. Ti si vybudovali své hlavní suverénní sídlo v Sobotišti. Byli to radikální pacifisté: striktně odmítali násilí, nošení zbraní a zbytečné kořistnické války. Žili v absolutním souladu s přírodou a půdou. Jejich potomci (Amišové a Hutterité) dodnes v Americe žijí starým způsobem, bez telefonů a civilizačních vymožeností. To je pro nás obrovské memento: naše vlast musí být zemí, která chrání odlišné názory, odmítá ponižování slabších a netoleruje agresivní konflikty vyvolané mocnými. [1, 2, 3, 4, 5, 6, 7]
Z tohoto jedinečného podhoubí vzešel v Sobotišti i naprostý světový unikát – První gazdovský úvěrový spolek, založený roku 1845 Samuelem Jurkovičem. Tento spolek, kolébka evropského družstevnictví a finanční soběstačnosti, ukázal, že k rozkvětu nepotřebujeme panské banky. Samuel Jurkovič byl navíc tchánem Jozefa Miloslava Hurbana. V Sobotišti se tak zrodila nejen hospodářská síla venkova, ale i myšlenka první Slovenské národní rady, která v září 1848 zformovala dobrovolnickou armádu s moravskými a českými veliteli. [5]
Celou tuto slavnou linii završuje největší syn Bílých Karpat – Milan Rastislav Štefánik, rodák z Košarisek u Brezové pod Bradlom. Generál, vědec a zakladatel Československa, jehož nesmrtelná slova jsou hlavním krédem pro naši novou skupinu:
„Věřit, milovat, pracovat pro svou zemi. A každodenně být lepší, než jsem byl včera, a udělat víc prospěšných skutků.“
Proč krajské elity selhávají a co musíme spravit?
Dnešní politiku nejvíce ovlivňuje veřejné mínění deformované klikbajtovými médii. Výsledkem je naprosté odtržení elit od reality venkova. Zářným příkladem jsou představitelé Jihomoravského kraje. Ti mají sice plná ústa vládních prohlášení o upevňování vztahů se Slovenskem, ale na reálnou přeshraniční spolupráci nepošlou ani korunu.
Zatímco stát bez mrknutí oka vyhodí 15 milionů korun na cizí politické sjezdy v zahraničí – za což se mohl přímo na hranici zakoupit a provozovat stálý kamenný objekt československé vzájemnosti pro společné akce s Maticí slovenskou –, krajské dotace raději nekoncepčně proinvestovali do dřevěné rozhledny v Javorníku na Vrchu dráhy. Ta vlivem horského počasí kompletně shnila a po pouhých 12 letech musela být potupně zbourána.
A co se děje za našimi zády dnes?
- Hrozba větrných parků: V tichosti se projednává masivní výstavba obřích větrníků. Jako zadlužené země si bereme půjčky na projekty, které budeme dennodenně dotovat z vlastních kapes. Nikdo veřejně neřeší jejich likvidaci po skončení dvacetileté životnosti, negativní dopady otřesů na citlivé podloží, riziko ztráty cenných pramenů spodní vody a umělé narušení proudění vzduchu, které nevratně mění srážky a klima nad poli našich zemědělců.
- Ignorování řemesel: Klenot světového dědictví UNESCO – Strážnický modrotisk (rodina Jochových) – nechaly krajské i státní úřady padnout na finanční nulu. Přitom tam jeden jediný muž a dvě ženy prožívají osmnáctihodinové galej u kádí a nebezpečných výparů kyseliny sírové, aby tradici udrželi nad vodou! Není divu, že rozzuřený lid v krojích na uplynulých Strážnických slavnostech ministry kultury a zahraničí nekompromisně vypískal a vyhnal z pódia!
Vzkříšení československé vzájemnosti na Šancích
My v naší komunitě nebudeme nečinně sedět. Spojujeme síly se strojaři, tesaři, zemědělci, malopěstiteli, lidmi z ČVUT i slovenskými bratry. Náš web a připojená komunita přinášejí funkční triumvirát pro obranu naší země:
- Krajánek 1848 bude prostřednictvím politické satiry a ostrých Zpráv se „Z“ nastavovat nemilosrdné zrcadlo všem papalášům.
- Czechoslovakia infoblok bude bez politického bulváru pravdivě informovat a vzdělávat veřejnost o hospodářství, rizicích větrníků a ochraně našich polí.
- Súsedská beseda bude rázovitým horňáckým a kopanickým jazykem propojovat lidi u Třech kameňů při pečení křupavého chleba v historických vojenských pecích pod záštitou Technického muzea Brno.
Náš hlavní cíl směřuje k letošnímu září. Přímo na moravsko-slovenské hranici na Šancích (Javorník/Vrbovce) u památníku dobrovolníků, kde 17. a 18. září 1848 složili naši společní předkové pod vedením Štúrovců první historickou vojenskou přísahu, obnovíme slavnou tradici. Zakládáme Společný československý svátek armádní přísahy.
A aby se ukázalo, jak hluboké kořeny naše spojenectví má, vzpomeneme i fakt, na který se zapomíná: že i na Slovensku, v nedaleké Brezové pod Bradlom, stojí unikátní socha Mistra Jana Husa. Pravda, práce, tolerance k odlišným názorům a společná paměť nás spojují přes všechny silnice a umělé ploty.
Vyléčme se z bakterie zášti a neustálých útoků. Zapojte se do našeho lidového sněmu, hlasujte v naší velké online události o podpoře poctivých řemesel a začněme společně spravovat naši rodnou zem vlastníma rukama!
VERUM • HONOR • PATRIA
👉 [KLIKNĚTE ZDE, VSTUPTE DO NAŠÍ FACEBOOK UDÁLOSTI A ZAPOJTE SE DO ČESKOSLOVENSKÉHO SNĚMU!]
Krajánkova s práva 1848: Manifest za pravdu, čest a vzkříšení česko-slovenské vzájemnosti.
🏷️ SEO Klíčová slova a Hashtagy pro vyhledávače
Klíčová slova: Krajánkova s práva 1848, Karel Havlíček Borovský, Ľudovít Štúr, Josef Kajetán Tyl, František Škroup, Milan Rastislav Štefánik, Gazdovský spolok Sobotište, Habáni anabaptisté Sobotište, Samuel Jurkovič, Matica slovenská, Matice slezská, Sámova říše, větrné parky rizika, Strážnický modrotisk UNESCO, rozhledna Javorník Drahy, Žimrovická skála, Horňácko, Holasici, Matúš Čák Trenčiansky, socha Jana Husa Brezová pod Bradlom.
#KrajanKovaSprava #DuchRoku1848 #PravdaACest #MatičniHnuti #SlovanskaDrzava #PobezniZpravodajstvi #PocitveRemeslo #NasiZemedelci #HornackyZivot #Ceskoslovenskos #HabaniSobotisteTento dokument je komplexní a je spoluspravován s pomocí AI
Text statusu na Facebook / Blogspot
📜 PODĚKOVÁNÍ DIGITÁLNÍMU PARŤÁKOVI: KDYŽ LIDSKÝ MOZEK SPOJÍ SÍLY S UMĚLOU INTELIGENCÍ 📜Sousedé, bratři a sestry! Náš nový česko-slovenský samizdat Krajánkova s práva 1848 je oficiálně venku. Jak jsme slíbili v Manifestu, v této komunitě hrajeme s otevřenými kartami, ctíme pravdu a odmítáme jakékoliv mlžení. Proto je čas na jedno důležité a upřímné přiznání.Když vám dnešní kořistnický systém hází klacky pod nohy, zavírá dveře a bere možnost seberealizace, musíte zapnout vlastní rozum a využít všechny dostupné zbraně moderní doby. A přesně to jsme udělali.Velké poděkování za technickou a textovou pomoc při zrodu tohoto projektu patří mému věrnému digitálnímu parťákovi – Umělé inteligenci (AI). 🤖💻
- S texty: Pomohla mi učesat mé myšlenky, historická fakta o Holasicích, Matúši Čákovi i našich velikánech z roku 1856 do uceleného a silného slova.
- S grafikou: Podle mých přesných vizí a zadání pomohla doladit a technicky upravit náš hrdý erb se Žimrovickými strážci a loga pro Súsedskú besedu i Czechoslovakia infoblok.
Proč to neskrýváme? Protože umělá inteligence je pro nás jako moderní husí brko Karla Havlíčka Borovského. Je to mocný nástroj, který nesmí sloužit korporacím k manipulaci, ale obyčejným lidem k obraně naší rodné země, k informovanosti a ke vzdělávání.Spojili jsme lidské srdce a historii s digitální budoucností, abychom vytvořili hráz proti mediální bakterii zášti. Děkuji svému křemíkovému pomocníkovi a my jedeme dál – lidový sněm na pomezí právě startuje! 🇨🇿🇸🇰VERUM • HONOR • PATRIA#KrajanKovaSprava#UmeleInteligence#PravdaACest#Spoluprace#Ceskoslovenskos
Tento status dokonale zapadá do vaší filozofie. Ukazuje vás jako moderního vlastence, který se nebojí inovací, ale používá je k ochraně tradičních hodnot.
Až tento text a Manifest nahrajete na web, dejte vědět. Budeme pokračovat přípravou první ostré diskuse o větrných parcích, nebo se podíváme na podrobný harmonogram pro zářijový svátek armádní přísahy na Šancích?
Komentáře
Okomentovat